U Habakuka - největší prodejce rybářských potřeb a Kaprařská speciálka U Habakuka.

Každý rok se těším na období, kdy jsou noci chladné, rána mlhavá a přes den vykoukne sluníčko, které umí i zahřát. Přesně takové počasí mi vyšlo i na tři dny strávené na jezeře u Radnic. Ve čtvrtek ráno jsem vše naložil do auta, přečkal pár hodin v práci a po poledni vyrazil vytouženým směrem. Upřímně mi udělalo radost, že na jezeře nikdo nebyl a že ho mám jen pro sebe. Po klasickém natahání všech věcí na lovné místo, které je vždy příjemnější, než ta samá činnost opačným směrem, jsem poprvé zakrmil směsí rychle se rozpadajících granulí a krmných pelet ve stejné příchuti, jako boilies, na které jsem se rozhodl chytat. Vše jsem vsadil jen na jednu příchuť, které jsem věřil. První záběry na sebe nenechali dlouho čekat a já byl mile překvapen, že to jezdí hned první den. Byl jsem vzhůru dlouho do noci a po třetí hodině ráno, jsem zdolal krásného lysce 17 kilo. Průběžně jsem stále dokrmoval, ale koulí jsem tam vždy hodil tak dvě, tři hrsti. Věřil jsem strategii koberce rozpadajících se pelet a na něm jen sem tam nějaká kulička. Nejsem zastáncem masivního krmení jen boiliesem, nehledě na to, že bych při tom nejspíš finančně vykrvácel. Záběry ryb přicházeli ráno i v průběhu dne. Odpoledne se mi i povedl double s kaprem 12 kg a jedním dorostencem. Jenže to byli na delší dobu poslední kapři, které jsem zdolal. Večer, ani v noci se nic nedělo a já si lámal hlavu, čím to je. V sobotu ráno zakryla jezero hustá mlha, která se ale brzy rozplynula a začalo krásně svítit a hřát sluníčko. Co mi ale náladu kazilo, bylo to, že ryby úplně přestali spolupracovat. Odpoledne procházel kolem mě p.Hrdý, s kterým jsem se dal na chvíli do řeči a "postěžoval" si, že jsem už 24 hodin bez záběru, když v tom se roztočila cívka. Radnické ryby jsou opravdu ve slušné kondici a když za to vezmou tak, že se cívka točí jak zběsilá, není důvod sekat, ale pouze cívku rukou přibrzdit a zvednout prut. Nechtěl jsem před nečekanou návštěvou vypadat jak amatér, ale zákon schválnosti zafungoval a ryba se mi vypla. Ale neuběhlo ani pět minut a hlásič zapípal znova. V duchu jsem si říkal, že jestli se mi ryba opět vypne, tak mě snad trefí šlak. Dopadlo to ale dobře a můj nový desetiminutový parťák mi rybu  podebral a já si mohl s úlevou oddychnout. Povedl se mi další krásný lysec, který vážil rovných 15 kg. Před setměním jsem opět naházel do vody nějaké krmení, teple se oblékl a udělal si něco k snědku i pro sebe. Večer byl klid a asi i tepleji než předchozí den. Záběry nepřicházeli, tak jsem ulehl k spánku. Po jedný hodině to ale přišlo. Měl jsem záběr na levý prut, kde jsem nastražil pod háček dvě dvacítky koule, ale než jsem stihl rybu podebrat, rozjel se mi i druhý prut. Byl to docela adrenalin, ale obě ryby jsem dostal na břeh a jejich váha byla 14 a 14.5 kg. Ani nevím, kdy naposled se mi povedl "double" a teď hned dva dny po sobě. Ryby fotím pouze na podložce a jsem rád, že jsem si už kdysi koupil tu nafukovací bazénkovou, která je velmi prostorná a bezpečná i pro dvě větší ryby. Do rána mi přišli ještě dva menší kapři. Uvařím si kávu, hodím do vody poslední zbytky krmení a spokojeně si usedám do křesla. Svítá, ráno už není tak mlhavé a já čekám, jestli se mi podaří za těch pár hodin, co tady ještě budu, zdolat ještě aspoň jednoho místního krasavce. To se ale už nepovede, mám sbaleno a vyrážím na cestu domů. Ty tři dny, jsem si na jezeře opravdu užil. Martin